Alternativní škol(k)y a inovace ve vzdělávání

Když mi bylo 17, viděla jsem poprvé film „Summerhill“. Tehdy jsem si řekla, že takovou školu bych si přála studovat. Školu, kde budou rozvíjet můj talent, kde nemusím chodit na matematiku a kde jsou svolní k diskuzím v hodinách.

Také se mi líbil způsob jejího vedení – demokratické. Děti měly stejné slovo jako jejich profesoři, což z nich činilo zodpovědné studenty s morálními hodnotami, kteří se dokáží rozhodovat na základě vlastního úsudku. Škola z nich vychovávala osobnosti. Ne ovce.

V České republice tehdy taková škola byla pouze jedna. Za prvé byla moc daleko a za druhé stála spoustu peněz, takže jsem si o svobodě učení mohla nechat leda tak zdát. Nicméně jsem rozhodla, že až jednou budu mít sama děti, vydám se tímto směrem.

Od té doby se toho v naší republice hodně změnilo a člověk začal mít mnohem více na výběr. S alternativní výukou se jakoby roztrhl pytel a my „dospělý“ rodičové čím dál více prahneme po možnostech výuky na míru. Současný školský systém má totiž veliké mezery a je zastaralý, s čímž je potřeba bojovat.

Myslím, že je správné, aby naše děti měly všeobecné vzdělání, ale způsob jakým se tu učí je agresivní a demotivující. Člověk člověka učí od začátku, že kooperace se nevyplatí, že vždycky existuje někdo lepší a že sny jsou v tomhle světě zbytečné, protože nejvíce jsou potřeba peníze. Ne být šťastný.

Nelíbí se mi konzervativní osnovy, kdy učitelům nezáleží na tom, pro co má dítě talent a jak by mu mohl pomoci se v něm uplatnit ohledně svého budoucího živobytí, ale záleží jim pouze na správně vyplněných tabulkách.

Kromě toho je učitelů na jednu třídu málo, nedostává se jim samotným dostatečné vzdělání a jsou mizerně placeni. Nevím, kam peníze v našem školském systému tečou, ale do vzdělání to nebude. Proto jsem ochotná raději zaplatit soukromou školu a vybrat si tak, aby její přístup vyhovoval povaze a způsobu smýšlení mého dítěte.

Dle mého názoru totiž neexistuje jedna správná škola pro všechny. Snad jen možná škola svobodného učení jako je Summerhill, ale tam se nedokážu smířit s tím, že když se mé dítě nebude chtít učit vůbec nic, tak se prostě nic nenaučí. Já zase chci, aby mé dítě bylo vedeno k tomu, že něčím prostě jednou bude muset být. Je mi jedno čím, ale nějak vydělávat bude muset, protože jednou bude mít také děti.

 

 

  • Waldorfská škol(k)a
  • Montessori škol(k)a
  • Daltonská škol(k)a
  • Jenská škol(k)a
  • Freinetova škol(k)a
  • Domácí škol(k)a

 

O mně

Jmenuji se Terka, je mi 25 let a pocházím z Prahy.

Tančím zouk, miluji vaření a ráda píšu tužkami s kulatým hrotem.

Můj nejhezčí den v životě byl, když jsme spolu s Blondýnem poprvé vyrazili do města Conwy a procházeli se po hradbách.

Bojím se škvorů a nesnáším kyselé okurky.

Blogerky