Nechtěné dárky

Letošní Vánoce mě přivedli k zamyšlení, u kterého si asi budete myslet, že jsem děsný nevděčník. Většina dárků, které jsem dostala, se mi totiž nelíbili.

Není to o tom, že bych neocenila snahu obdarovat mě. Spíš neoceňuji způsob, jakým to někteří lidé dělají a jsem si jistá, že nejsem jediná.

Já osobně, když daruji dárek, tak daruji 1 pořádnou věc (popř.  ještě maličkost), o které vím, že by si ji dotyčný přál. Je jedno, že je to podle mě úplná pitomost, prostě ten dárek koupím anebo vyrobím, protože chci někomu udělat opravdovou radost.

Když má nekdo z rodiny rád Garfielda, koupím mu komiksovou knihu o Garfieldovi. Když má rád svíčky Yankee candle, koupím mu svíčky Yankee Candle. Pokud si třeba od malička přeje LEGO bagr, seženu mu ho.

Každý by měl obdarovat toho druhého ne dle sebe, ale dle toho, co potěší jeho milovanou osobu.

Když jsem například letos dostala od svého tchána knihu o včelaření, skákala jsem radostí. Jakože fakt! Můj manžel mi dal teplákový overal, který miluju a zbytek dárků už si bohužel nevybavuji, neboť pravděpodobně skončili v koši anebo na charitě. Že jsem hnusná?

Tak mi řekněte, co mám dělat v pyžamu, do kterého se vejdu rovnou 3x. Povídám… „Já mám ale vel. XS“ a odpověď? „Já vím, ale to by ti bylo krátké, tak jsem koupila M.“ Načeš jsem se sama sebe v duchu zeptala, proč ti lidé tedy kupují???

Lidičky. Klidně mi kupte pyžamo v sekáči. Ale kupte mi prosím příště aspoň moji velikost, ať ho můžu normálně nosit! Přece nedává smysl mi kupovat něco, co v životě neunosím. Vždyť jsou To zbytečně vyhozené peníze!

A pak je tu stav, kdy lidé tak strašně moc šetří, že Vám dokonce koupí takových pyžam radši 5, než aby Vám dali 1 pořádné anebo místo něho to, o co jste celý rok žadonili – třeba zdravou lahev na pití. Ale zdravá lahev na pití je přece zbytečnost! Krám!!! To ne, babička moc dobře , co je pro Vás dobré. Nevymýšlejte blbosti.

Moje maminka dokonce nakupuje dárky na kvanta. Ona má vyloženě stres, když má pro každého jen 1 dárek. Raději nakoupí spoustu pitomin – umělou postříbřenou růži do vázy, ponožky, kasičku, kalendář, hovory s Menšíkem… Než aby Vám dala třeba krabičku Vašeho oblíbeného čaje. A já Erl grey miluju, fakt by mi ten sypaný čaj bohatě stačil!

A úplně nejvíc mě mrzí, když se mě někdo vyloženě zeptá, co bych chtěla a já pak dostanu přesný opak.

Pak celou rodinu poprosím, aby naši malé Elišce nekupovali plastové hračky a dali ji dohromady max. 3 dárky, protože víc dárků by ani ve 2 letech nerozbalila. Řeknete jim: „Kupte tyhle barvičky, nebo tenhle typ voskovek, kostky, balíček sušeného ovoce…“, opravdu jim dám na výběr všeho možného a v různých cenových kategoriích. I přes veškerý souhlas a velké díky za usnadnění nákupu Eliška nakonec stejně dostane leginy, které by unosila tak před rokem, strkadlo, které rovnou zahodila do kouta, plastového nafukovacího delfína a plastové autíčko o které se stihla pořezat, když křuplo.

Já vím, já vím. Vzpomněli si, podarovali nás. Mají nás rádi… I přesto ale nedokážu zatnout zuby a po šedesáté se usmát a předstírat radost, když jsem opět zklamaná a smutná. Když se mi doma rok, co rok hromadí bedny s věcmi, které nemám kam dát a nikdo kolem mě je nechce.

Takže ještě jednou prosím, zkuste si s těmi dárky dát příště více práce. Vždyť mě stačí od celé rodiny 1 maličkost. Vánoce nejsou jen o dárcích, ale o společném setkání a opravdové radosti. Letos by mi bohatě stačila ta kniha o včelařství a teplákový overal.

 

T.

 

 

 

 

O mně

Jmenuji se Terka, je mi 25 let a pocházím z Prahy.

Tančím zouk, miluji vaření a ráda píšu tužkami s kulatým hrotem.

Můj nejhezčí den v životě byl, když jsme spolu s Blondýnem poprvé vyrazili do města Conwy a procházeli se po hradbách.

Bojím se škvorů a nesnáším kyselé okurky.

Blogerky