Můj předporodní rituál

Včerejší setkání pro mě bylo velmi emotivní. Ještě pořád jsem plná dojmů a pozitivní energie. Myslím, že to byl dokonce jeden z nejkrásnějších prožitků v mém životě a proto bych se s Vámi o něj chtěla podělit.

Už odedávna bylo naprosto v pořádku organizovat těhotenské oslavy. Není to nic jiného, než jedna z mnoha pěkných tradic v ženském kruhu. Bohužel však méně zachovalejších, než je například rozlučka se svobodou. A při tom je úplně stejně důležitá!

Těhotenství je příprava na jedno ze čtyř nejzásadnějších období ženy – matka, která odkládá vše, pro co doposud žila a učí se novému žebříčku hodnot. Často si je v takové chvíli přeměny nejistá a potřebuje cítit podporu okolí. A kdo jiný by to měl lépe pochopit, než ostatní ženy.

Předporodní rituál se proto organizuje v kruhu nejlepších přítelkyň, kdy se může a nemusí pozvat maminka s babičkou. Obvykle se koná na místě, ke kterému má rodička vztah a kde mají ženy dostatek soukromí. Cílem je zpracovat téma “porod a mateřství” tak, aby se rodička cítila plná síly, krásy, zdraví a sebevědomí.

Je lepší, když v čele organizace stojí profesionál, který už někdy ženské kruhy pořádal. Atmosféra je pak uvolněnější a program nápaditější.
Dost často se proto najímají duly, či tzv. průvodkyně. Teď samozřejmě mluvíme o tradičním stylu v duchu přírody. Ne o Americké párty, která je takovým moderním upgradem.

Ta moje oslava těhotenství byla v souladu se 4 základními živly – vzduch, voda, země, oheň. Vzhledem k osobním přáním si ale myslím, že jsme ani ten vesmír neošidili. 🙂

Holky pro mě připravily nádherný oltář plný drahých kamenů, svíček, květin a pohoštění. Každá přispěla něčím. Všude okolo byly zavěšené látky různých ornamentů a vzadu byl trůn – moje místo. Posadili mě na něj, na hlavu mi dali vlastnoručně vyrobený věneček a pak jsme si zazpívali píseň. Takovou veselou, úvodní… O ženské sebelásce.

Pak se zapálilo kadidlo a dostala jsem dary. Následovala zvuková lázeň, masáž a nakonec výroba dekorace do dětského pokojíku a drahého náramku pro mě. Mezi jednotlivými částmi rituálu jsme si vyprávěli, předávali osobní zkušenosti a nechyběly ani vtipné hry.

Taková pantomima, kdy měla každá žena předvést to, jak si podle sebe představuje můj ideální porod, byla fakt boží. Na to asi nikdy nezapomenu. 😀

Nejdojemnější chvílí bylo oproti tomu “spojování žen v kruhu přízí”.
Jedna žena si obmotá zápěstí červenou bavlnkou a předává další ženě klubko až se propojí celý kruh. První omotání příze bylo poděkování své rodové linii, druhé omotání bylo vzpomínkové a třetí přací. Pak se klubko přestřihlo a vzniklé náramky budeme nosit až do porodu Amálky.

Krásnou chvílí bylo i plnění sklenice vodou, do které jsme vložily posilující myšlenky a ze které jsme se všechny společně napily. Zbytkem vody jsme zalili naši mladou třešeň na zahrádce. To byla taková příjemná tečka na závěr, protože jsme se k vůli tomu šli projít až na hájenku.

Jak už jsem naznačila výše, předporodní rituál může vypadat i jinak. Závisí na představách rodičky, se kterou by se mělo předem dohodnout na stylu a vedení. Někdo se spokojí s obyčejnou zaradní párty s balónky, jiní jdou více do přírody jako já.

V zásadě není nic špatně. Nejhlavnější je to společné setkání, kdy se v pořádném babinci zasmějete a zbavíte se svých obav z porodu. I když někdy nemusí být nutně téma strach, ale naopak radost, o kterou se člověk po celou dobu dělí.

 

Vaše T.

 

O mně

Jmenuji se Terka, je mi 25 let a pocházím z Prahy.

Tančím zouk, miluji vaření a ráda píšu tužkami s kulatým hrotem.

Můj nejhezčí den v životě byl, když jsme spolu s Blondýnem poprvé vyrazili do města Conwy a procházeli se po hradbách.

Bojím se škvorů a nesnáším kyselé okurky.

Blogerky