Kouzelný vak na dítě

Hacka, hačka, hejčadlo, hojdavak, hamaka pro miminka, nebo závěsná kolébka… Pod všemi těmito názvy se skrývá jedno a to samé – závěsný látkový houpací vak na dítě, který slouží k uspávání miminek.

A kde se vzalo slovo hacka/hačka? Říká se, že jde o dětskou zkomoleninu slova houpačka a používalo se v minulých staletích pro zavěšenou plachtu, v níž se houpala miminka aby rodiče měli volné ruce na práci (a přitom dítě na očích).

Když jsem poprvé slyšela o „hacce“, chtěla jsem ji už jako těhule mít. Chtěla jsem jí mít strašně moc, ale přišlo mi to jako rozmar, protože náš dětský pokojíček, už byl plný postýlky a nějaká houpačka by spíš překážela…

Pak se ale stalo, že jsme postýlku přestali využívat. Když jsem si totiž přinesla Elišku z porodnice, byla zvyklá na poporodní ergonomicky uzpůsobenou kolébku. Žádnou tvrdou plochu, kde byla hromada místa – tedy nejistoty… Protože jak všichni moc dobře víme, tak teorie natahování miminek na rovné podložce už od narození děti většinou nesnášejí dobře a je to logické. Přes 9 měsíců se vyvíjíte schouleni v minimálním prostoru… A najednou tohle! Samé rovnání anebo přehřívání polštářem od paní Kiedroňové, který miminkům pro změnu způsobuje vysoké teploty,  protože zatím neovládají termoregulaci svého tělíčka… Dítě by se mělo rovnat přirozeně podle sebe a oblékat se s rozumem.

Takže Eliška nám natvrdo spala ve ve vajíčku (auto-sedačce) přikrytá bavlněným nosícím šátkem anebo u nás v posteli přitulená ke kojícímu polštáři, protože jinak strašně moc plakala. Jednou jsem ji dokonce našla v postýlce zakousnutou do šprušlí a všechny končetiny ji nemile trčely ven… Tehdy jsem si řekla DOST! A postýlka šla z domu.

O pár týdnů později jsme se návštěvili u příbuzných a co nevidím… „Hacku“! Prubla jsem to a malou jsme do ni s manželem uložili. Joo to Vám byla úplně jiná písnička! Malá si spokojeně pobrukovala a vůbec žádný pláč se nekonal!

Zasedla jsem proto ještě ten večer k internetu a koupila jsem z druhé ruky za 700Kč „hacku“ od Jiřího Pecha včetně stojanu z oceli, který se vrtá do zdi. Od té doby už Eliška nikdy neplakala, když jsme ji ukládali ke spánku. Hacku jsme ale stále střídali se spánkem v naši posteli, abychom respektovali kontakt mezi matkou a dítětem. Na nějakou separaci jsem si nikdy nehrála a věřte mi… Onen bubák všech bubáků – separační úzkost vůbec neexistuje, takže se na nějaké teorie o rozmazlenosti vyprdněte. 😉 O nesmyslu separační úzkosti se ale rozepíši zase jindy…

Když Elišce odbil 1,5 roku, „hacka“ od Jiřího Pecha se začala prověšovat a já hledala kvalitnější bytelnější verzi… A našla jsem ji jako prototyp od „Vrána kráká“ z Fleru, kde má celkem hojný úspěch.

Houpačka má atest do 100kg je šitá z pevného plátna a jako podložku si můžete vybrat buďto pohankovou matraci, vlněnou matraci anebo kokosovou matraci. Na výběr je i samotná barva hacky a také povlečení na matrace.

My jsme si koupili pohankovou matraci s kočičkami, protože vlněnou jsme měli v původní hacce a špatně se čistila. Navíc už nebyla vhodná pro větší děti, které už začínají vyžadovat pevnější povrch a chtějí se začít rozvalovat… Kokosovou matraci už jsme neměli tu možnost vyzkoušet, neboť malé už jsou 2 roky a Hacku používáme vyloženě jako houpadlo pro zpestření dne, nikoliv už pro účel uspávání. Pořád je to ale velmi žádaná atrakce a je prima, že „hacka“ vystačí až do 5 let Vašeho dítka!

A co, že je na té hacce vlastně tak kouzelného? Inu, její pohyb sem a tam, nahoru a dolů… Připomíná Váš vlastní pohyb, který doprovázel Vaše miminko, když rostlo ještě ve Vašem bříšku a to je to, co ho po psychické stránce neskutečně uklidňuje.

Pak je také super praktická díky své skladnosti a přenosnosti. Vždycky, když jsme někam jeli, měli v kufru pouze „hacku“, přebalovací batoh, šátek na dítě a vystačili jsme si na jak dlouho bylo potřeba…

Často „hacku“ vídám i v campech, když cestujeme.

Já osobně bych „hacku“ doporučila všem zoufalým rodičům, kterým nevyhovuje klasická postýlka jako nám a hledají vhodnou alternativu. Pro nás osobně byla Hacka nezbytnost číslo 3 – hned po nosícím šátku a látkových plenkách.

A jestli se bojíte reakce Vašich rodičů, tak vězte, že budou za „hacku“ nakonec sami rádi, stejně jako ti naši rodičové. Původně se našemu nápadu bránili, ale když se dočetli v mnoha světových studiích, že spaní v hacce dětem neubližuje, ba naopak… A když jim sám náš fyzioterapeut potvrdil, že Eliška je zdravá jako řípa, uvědomili si, že jde pouze o další z mnoha možností na trhu, kterou prostě jen neznali. A my potřebujeme, abychom měli v životě na výběr, protože pak můžeme našim dětem konečně dopřát to, co oni samotné opravdu chtějí a potřebují.

Není totiž nic lepšího, než když máme možnost jednat s našimi dětmi individuálně a ne jen dle systémových tabulek.

 

T.

 

Komentáře

 

O mně

Jmenuji se Terka, je mi 25 let a pocházím z Prahy.

Tančím zouk, miluji vaření a ráda píšu tužkami s kulatým hrotem.

Můj nejhezčí den v životě byl, když jsme spolu s Blondýnem poprvé vyrazili do města Conwy a procházeli se po hradbách.

Bojím se škvorů a nesnáším kyselé okurky.

Blogerky