Jak univerzálně vybavit dětský pokoj (0-8)

Základem úspěchu je důvěra a empatie. Nasloucháte-li člověku, naslouchá i on Vám. A je jedno v jaké věkové kategorii je.

Když se narodí miminko, často pláče. Nepláče ovšem pro to, abyste ho rozmazlovali anebo se k vůli němu nevyspali. Pláče, protože se s Vámi snaží domluvit.

Pokud dětský pláč začnete vnímat, přestanete se chovat panovačně a začnete místo toho s dítětem spolupracovat. Váš vzájemný vztah se tak prohloubí a upevní. Na základě toho jste schopni zajistit bezpečný, ale nikterak omezující domov.

Odstraníte dětské pojistky, zrušíte hrací ohrádku a postel snížíte na maximum. Také přestanete vaše dítě odstrkovat od běžných aktivit v domácnosti a místo toho ho zapojíte. V důsledku se tak děti naučí odpovědnosti.

Je věděcky dokázáno, že děti, které nejsou omezováni jejich úzkostlivými rodiči, se rychleji vyvíjí.

Samozřejmě to není jen o té úzkosti. Velkou roli hraje i nepřizpůsobivost. Člověk musí posunout hranice své pohodlnosti a dobrat se ke vzájemnému kompromisu. Kompromis je totiž ve vztahu s dítětem důležitý stejně tak, jako s jakýmkoliv jiným partnerem.

Jednoduše vezměte všechny křehké a nebezpečné věci, které jsou v dosahu dětských očí a najděte jim nové místo. Po té vytvořte v každé místnosti Vašeho domova speciálně prostor pro Vaše dítě, aby se necítilo jako návštěva. Do spodních polic v knihovně dejte jeho knihy, do vitríny uložte třeba krabičky s kamínky, mušlemi, kaštany a jinými přírodninami. Do kuchyně pořiďte učící věž, aby si dítě samo mohlo vzít příbor, či se s Vámi učit vařit. No a takhle pokračujte dál, až se dostanete do garáže a na zahradu.

Pokud jde o samotný dětský pokoj, je naprostý nesmysl pořizovat vysoký nábytek. Myslím, že jsem to naznačila už výše. Časem Vás stejně omrzí někoho neustále obsluhovat. Mnohem jednodušší je pořídit nízké police, hračky do nich jednoduše vyskládat a nechat dítě, aby si pro ně chodilo samo.

Při navrhování dětského pokoje dbejte na systém. Rozdělte místnost na zóny – spací, hrací, učící, oblékací. Pomůže to utváření Vašich společných rituálů, které dítěti poskytnou bezpečí. Ostatně vy také rádi víte, kam jdete a co od toho čekat.

Pro jednoduchou orientaci v pokoji, to nepřehánějte s kýčema. Buďte minimalisté.

Dobrým typem pro zpestření dětského pokoje, je zrcadlo. Ději je milují, takže by rozhodně nemělo chybět v hrací a učící zóně. My máme jedno i v převlékací zóně.

Oblečení je mnohem lepší věšet na ramínka ve volně stojícím věšáku. Naše Eliška si například už ve dvou letech uklízela oblečení sama, protože se ji práce s ramínkovým systémem bavila. Kromě toho si dítě může samo vybírat oblečení a nemusíte mu nic připravovat.

Obrazy věšte do výše očí vašich dětí. Jsou tam pro ně, ne pro Vás.

Pak je dobré pořídit nějakou prolézačku, jako je například houpadlo anebo Piklerův trojúhelník. Někdo vyrábí i sensorické koberce. Pro ty, co upřednostňují barefoot obuv mi to ale přijde zbytečné.

Na závěr bych Vám pak ráda doporučila zakoupit hrací deku pro nejmenší a pro ty větší domeček, který často slouží dětem jako bungr. O hracích dekách jsem se rozepsala ZDE.

Domeček může mít mnoho podob. My se inspirovali Waldorf play house, který slouží jako úložný systém pro hračky a zároveň jako hrací zóna. Výtečně rozvíjí dětskou fantazii a kombinace smrkového dřeva s hedvábím působí kouzelně.

 

Já doufám, že jsem Vás tímto článkem alespoň trochu motivovala k tomu, abyste více komunikovali s Vašimi dětmi a přemýšleli nad jejich reálnými potřebami. Nejčastější chyba rodičů při výchově dětí je totiž pragmatičnost. Buďto připraví novorozenci pokoj tak, že je pro něho za rok nepoužitelný anebo ho vybaví na 15 let dopředu. Myslí při tom na vlastní zájem, nikoli na zájem dítěte.

Pokud jste ale článek dočetli až sem, nevěřím, že Vy takoví jste. O to víc se těším na Vaše postřehy ze života. Každý se totiž pořád učíme.

 

 

Vaše T.

 

 

 

O mně

Jmenuji se Terka, je mi 25 let a pocházím z Prahy.

Tančím zouk, miluji vaření a ráda píšu tužkami s kulatým hrotem.

Můj nejhezčí den v životě byl, když jsme spolu s Blondýnem poprvé vyrazili do města Conwy a procházeli se po hradbách.

Bojím se škvorů a nesnáším kyselé okurky.

Blogerky